Kdo jsme

Evangelický sbor v Opatovicích je součástí Českobratrské církve evangelické (www.e-cirkev.cz). Vznikl roku 1783. Řadu desetiletí předtím se místní nekatolíci, ctitelé odkazu staré Jednoty bratrské, scházeli v přísné ilegalitě  – v domácnostech, stodolách či v odlehlých lesních roklích. Po vyhlášení Tolerančního patentu císařem Josefem II. se rozhodli nabízeného zákonného rámce využít a registrovali své společenství jako součást evangelické církve (tzv. augsburského vyznání) s vlastním farářem. Více o historii sboru naleznete v záložce Historie.

 

Základem evangelické tradice je inspirace Biblí. Poselství Bible – která je sama spíše knihovnou, sbírkou různorodých spisů než pouhou tlustou knihou – bývalo už od čtvrtého století často vyjadřováno krátkým textem Apoštolského vyznání víry:

 

Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
stvořitele nebe i země.

I v Ježíše Krista,
Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie Panny,
trpěl pod Pontským Pilátem,
byl ukřižován, umřel a byl pohřben,
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil do nebe,
sedí na pravici Boha Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.

Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
svatých obcování,
hříchů odpuštění,
těla z mrtvých vzkříšení
a život věčný.
Amen.

 

 Apoštolské vyznání víry sloužilo už od konce starověku jako pokus o vystižení základních pravd Bible a jako souhrn církevních dogmat. Pro evangelíka bylo souznění s touto formulí až do počátku 20. století vlastně povinné. Dnes však máme za to, že inspirace evangeliem je čímsi složitějším a zároveň zajímavějším než pouhým poslušným „věřením v dogmata“. Ostatně už církevní učitel Řehoř Veliký napsal roku 378 s jistou ironií: „K povaze Řeků patří náklonnost k formulování dogmat.“       

Tisk