Kazatelská stanice v Číhošti

Místo

Obec Číhošť je známa zvláště tzv. Číhošťským zázrakem a následným umučením faráře Toufara. Málokdo by si všiml, že v Číhošti vedle katolického kostela, kde se toto vše událo, naleznete také evangelickou modlitebnu. Jako bohoslužebné místo zde slouží navenek celkem nenápadný dům s číslem popisným 13.
Zajdete-li však dovnitř, naleznete plnohodnotný kostelík s lavicemi, kazatelnou a dokonce malým oltářem.

Bohoslužby

V Číhošťské modlitebně se konají bohoslužby každou první neděli v měsíci v 11 hodin a také o svátcích. Máme zde kamna, takže se ani v chladnějších měsících nemusíme bát zimy. Bližší informace naleznete ve sborovém programu.

Historie

Podle tolerančního patentu museli evangelíci dát dohromady 400 duší nebo 100 rodin, aby mohli založit sbor. Tito lidé ovšem mohli docházet i ze značné dálky. Rozloha Opatovického sboru začala být časem neúnosná, a tak již roku 1784 začal farář Jan Michna kázat také v Číhošti ve světnici Matěje Dvořáka. To však bylo záhy císařskými úřady zakázáno.
Až roku 1876 byl založen filiální sbor v Číhošti. Nejprve se evangelíci scházeli po domácnostech. Až v roce 1890 byla zakoupena budova č. p. 13, která pak sloužila a dosud slouží jako modlitebna. V roce 1900 byla budova přestavěna, pořízeny lavice, kazatelna, oltář, křtitelnice.

Roku 1945 se filiální sbor v Číhošti osamostatnil. Do jeho území patřila oblast: Číhošť - Ledeč nad Sázavou – Sázavka, dříve Smrdov. Za svého kazatele si sbor zvolil bratra diakona Jana Soběslavského. Ten měl práva a povinnosti faráře.
Po roce 1949 se však Číhošť stala opět kazatelskou stanicí Opatovic a je jí až podnes.

Více o historii si můžete přečíst v kronice Opatovického sboru.