Dobře víme, že ne každý má rád vtipy na určitá témata. A tak vás žádáme, abyste tuto sekci brali s rezervou a hlavně se nad tím neuráželi. Pokud nemáte rádi humor na církevní témata, snad ani dále nečtěte.
Jeden farář si chystal kázání. S oblibou to řešil tak, že si náhodně vylosoval jeden biblický citát a na jeho základě pak psal. Začal tedy losovat a vyšlo mu: „Jidáš šel a oběsil se“ (Mt 27,5). Lámal si s tím hlavu, ale nedokázal na takový text vymyslet vhodné kázání. Zkusil si tedy vylosovat jiný text a tam stálo: „Jdi a učiň také tak“ (Lk 10,37).
Svatba v Káni druhý den ráno. Vypilo se mnoho vína. Lidé vstávají po náročné noci s bolavou hlavou. A tu kdosi řekne: „Dal bych si trochu vody.“ Ježíš okamžitě vstane se slovy: „Já vám pro ni dojdu.“ Tu všichni vykřiknou: „Ne! ty už ne!“
Přijde za rabínem jakýsi chudák s prosbou o radu. Tísní se se ženou, čtyřmi dětmi a ještě s tchýní v jedné místnosti a už se to nedá vydržet.
"Máš kozu?" ptá se rabín
"Mám."
"Tak nastěhuj do světnice kozu."
"Cože?"
"Udělej, co ti říkám."
Chudák šel domů a nastěhoval do místnosti kozu. Za týden šel za rabínem a naříkal: „Poslechl jsem tě a nastěhoval si tam kozu. Ale je to ještě horší než předtím. Koza tam páchne, všude je naděláno. Vrážíme do sebe. Rebe, co mám dělat?“
„Máš slepice?“ zeptal se rabín.
„Mám pět slepic.“
„Nastěhuj je do světnice.“
„Ale rebe...“
„Udělej, co ti říkám.“
A tak chudák šel domů a nastěhoval do světnice ještě slepice. Za týden přišel k rabínovi a lomil rukama: „Je to hrůza! Úplně k zbláznění! Slepice všude. Nemám si ani kam sednout. Všude je od nich naděláno. A koza do toho bez přestání mečí. Co mám dělat?“
"Teď? Odstěhuj kozu a slepice zase ven.“ řekl rabín.
Za několik dní potkal rabín chudáka a ten na něj už z dálky volal: „Rebe, není moudřejšího člověka nad tebe! Ve světnici je teď tolik místa, že si žijeme jako v ráji!“
V jednom polském města byla strašlivá zimní noc, sněhová vánice, mrzlo až praštělo a starý Kohn vážně onemocněl. I nechal si zavolat kněze, aby mu dal poslední pomazání.
Kněz přijde, vykoná, co je třeba a pak se nesmělé zeptá: „Pane Kohn, proč jste si zavolal kněze? To se snad chcete dát pokřtít?“
„To ne! Ale mám snad rabína tahat v noci z postele, když je venku takový počasí?“
Dva faráři se baví o tom, jak píší kázání. První vypráví o tom, jak pečlivě čte hebrejský text, připravuje si výklad, čte v komentářích a hodiny a hodiny se moří přemýšlí a píše.
Druhým mu řekne: „To děláš úplně špatně! Já si nic nechystám. Prostě vystoupím na kazatelnu a kážu to, co mi Duch svatý přikáže.“
Prvního to velice nadchne.
Po čase se opět potkají a druhý farář se ptá: „Tak co? Zkusil jsi kázat z Ducha?
„Jo, zkusil.“
„A co? Co ti Duch řekl?“
„Že jsem se měl připravit.“
Hádají se architekt, chirurg a programátor, čí profese je starší.
Chirurg povídá: "Eva přece vznikla z Adamova žebra, to byla první chirurgická operace na světě!"
Architekt na to: "A co zahrada v Edenu? To byl přece architektonický zázrak!"
Programátor: "Ale pánové, a kde si myslíte, že se vzal ten chaos?"
Proč je i pro Pána Boha obtížné získat místo vyučujícího na vysoké škole:
Babička seděla na pláži, kde si její vnouček ve slunečním klobouku a župánku hrál s kyblíčkem a lopatkou a plácal bábovičky. Najednou se objevila obrovská vlna, která zalila pláž a když vtekla zpět do moře, vzala vnoučka s sebou. Babička padla na kolena a začala se modlit: "Ó, Bože, prosím, vrať mi mého vnoučka. Je to tak nevinné stvoření, tak sladký chlapec, tak báječné dítko." Jako zázrakem se přihnala další velká vlna a zanechala po sobě vnoučka přesně na původním místě, v župánku a s lopatičkou a kyblíčkem. Babička obrátila oči k nebesům, rozhodila rukama a říká naštvaně: "Měl klobouček..."
Ptá se kudlanka nábožná jetele: "Jeteli, proč se nemodlíš?" "Nechci být spasen."
Přijde Hitler do kostela, poklekne k ukřižovanému Ježíši a začne: "Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Rakousko." "Máš štěstí." "Ó děkuji Ti Pane, že jsi mi dal Čechy." "Máš štěstí." Hitler se podiví, ale pokračuje: "Ó děkuji Ti, že jsi mi dal Francii." "Máš štěstí," zní znovu odpověď Ježíše. Hitlerovi to již nedá a tak se zeptá: "Proč mi stále říkáš, že mám štěstí?" "Protože kdybych neměl přibité nohy, tak Tě kopnu do frňáku ."
Paní Macháčková šla po náměstí a potkal ji kněz Opička: "Jak se máme, paní Macháčková, neoddával jsem vás před dvěma lety?" "Ano, otče, byl jste to vy. Mám se dobře." "A co nějaké ratolesti, už máte?" "Ještě ne, otče." "Jedu příští týden na konferenci do Vatikánu, tak tam za vás zapálím svíci. "Děkuji mnohokrát, otče." Minulo několik let a potkali se znova. Kněz se ptá: "Dobrý den, paní Macháčková. Tak co, jak se vede?" "Ale, docela to ujde, otče." "A co dětičky, už nějaké máte?" "Ano, otče. Mám dvoje dvojčata a k tomu čtyři další - osm dohromady." "To je báječné. A co váš pan manžel?" "Včera jel do Vatikánu, sfouknout tu pitomou svíci!"
Vběhne chlap do hospody celý udýchaný a ptá se hned u prvního stolu: "Chlapi, kdo tady má velkýho černýho tlustýho psa s bílým obojkem?" "No, nikdo." "Tak jsem vám přejel faráře."
Modlitba "Pane Bože, co je to pro tebe tisíc let?" "Chvilička." "A Pane Bože, co je to pro tebe tisíc dolarů?" "Penízek." "Pane, prosím tě, dej mi penízek." "Jistě, počkej chviličku."