V naší církvi křtíme děti i dospělé a takový křest je rovnocenný a neopakovatelný. A je považován za platný většinou církví v ČR.
Vycházíme přitom ze zaslíbení Boží milosti, která je předpokladem víry, i když z toho ještě nemáme rozum (ať už jsme děti či dospělí). Vědomí, že jsme Bohem přijati dříve, než jsme se uměli rozhodnout, je pro nás zásadní v každé fázi života.
Křest by však neměl být brán na lehkou váhu. Ke křtu patří i snaha se seznámit s vírou v Ježíše Krista. Proto křtu předchází příprava. Podobně jako v případě svatby jde i o to, aby křest nebyl anonymní záležitostí, ale aby farář věděl koho křtí, a proto je potřeba nejméně jednou po předchozí domluvě přijet na faru do Opatovic.
V případě křtu dítěte tuto přípravu absolvují rodiče. Nevyžadujeme slib, že bude dítě vychováno k víře, neboť se domníváme, že to ani není možné. Nicméně žádáme rodiče, aby dítě dostalo možnost se seznámit s otázkami víry. Aby vědělo kde bylo pokřtěno, k jakému lidu připojeno a co tento lid vyznává. Jaký je Bůh v něhož bylo pokřtěno atd. Nejlépe tedy, aby se účastnilo podle možností nedělních bohoslužeb a biblických povídání pro děti. Zkrátka, aby bylo schopno se k otázkám víry jednou postavit samo za sebe. I s tím rizikem, že třeba odmítne.
S tím souvisí i to, že křtem se člověk automaticky stává členem církve i místního sboru. Jedná se o záležitost celého společenství církve a proto se křest odehrává na pravidelných nedělních či svátečních bohoslužbách. Výjimku lze udělit jen z naprosto zásadních důvodů.