Kazatelská stanice ve Zvěstovicích (dříve ve Vilémově)
!Na stránce se pracuje!
Místo
Obec Zvěstovice se nachází necelých 5 km severovýchodně od Golčova Jeníkova. Na místním hřbitově naleznete malou kapli. Původně se mělo jednat toliko o márnici, nakonec však byla rozšířena na malý kostelík, kde se po rekonstrukci budou konat pravidelné bohoslužby Vilémovských evangelíků.
Zatím nám laskavostí obce bylo umožněno se scházet v prostorách bývalého evangelického kostela ve Vilémově, který obec nedávno koupila.
Bohoslužby
Bohoslužby se (zatím ještě ve Vilémově) konají vždy 1. a 3. neděli v měsíci od 10 hodin péčí některého z místních členů. 2. neděli v měsíci se pak konávají společné bohoslužby Vilémova a Malče s farářem z Opatovic od 15 hodin buď v Malči nebo ve Vilémově. Doporučujeme sledovat sborový program, kde najdete aktuální informace.
Historie
Vilémovští již od Tolerančního patentu (1781) toužili po založení vlastního sboru. Jejich žádosti však opakovaně nebylo vyhověno (pro malý počet, zdaleka nedosahující požadovaných 500 členů). Větší část místních evangelíků tedy byla odkázána připojit se k luterskému (a.v.) sboru v Opatovicích, který se ustavil v roce 1783. Část se přihlásila k reformovanému sboru v Močovicích (od roku 1866 v Čáslavi).
Teprve roku 1862, po vydání Protestantského patentu 1861, vznikl evangelický hřbitov ve Zvěstovicích a na něm byl postaven malý kostel. V tehdejších mezicírkevních evangelických poměrech (a.v. – h.v.) bylo svým způsobem unikátní, že Zvěstovice vznikly jako společný projekt
obou evangelických církví. Kostel koncem března 1862 otevírali společně opatovický farář a tehdejší český superintendent a.v. Prokop Heřman Prokůpek a (ještě močovický) farář h.v. Pavel Nešpor, který při slavnostních bohoslužbách kázal.
V následujícím roce 1863 vznikl pro vilémovskou oblast filiální sbor a.v. z Opatovic.
V období 1874-1881 byly podány Vrchní církevní radě (VCR) do Vídně postupně 4 žádosti o ustavení samostatného sboru. Uspěla až ta čtvrtá, která prokázala, že vilémovští budou schopni shromažďovat potřebné finance. Již roku 1878 byla koupena bývalá továrna na ´turecké šály´ či fezy.
Svolení VCR z 25. května 1881 k ustavení samostatného sboru ve Vilémově znamenalo obrat. Již 10. července byl zvolen prvním vilémovským farářem (1881-1887) pozdější profesor praktické teologie na evangelické fakultě ve Vídní a první děkan pražské evangelické fakulty (vzniklé 1919) Gustav Adolf Skalský. 12. srpna VCR potvrdila jeho volbu, takže byl 8. září ve Zvěstovicích ordinován a instalován superintendentem a.v. Danielem Theofilem Molnárem. Během dalšího roku proběhla přestavba zakoupené budovy na kostel a faru.
Vilémovský sbor se roku 1918 připojil k nově ustavené spojené ČCE. V letech 1912-1920 byl farářem sboru Rudolf Petr Lány (1920 odešel do doposud reformovaných Krabčic, 1926-1944 byl farářem v Čáslavi). Na návrh luterského faráře Lányho a reformovaného čáslavského faráře Františka Kozáka vznikla roku 1913 společná kazatelská stanice v Habrech.
Po kratším období stagnace pracoval v letech 1927-1947 ve sboru farář Jan Smetana, rodák ze Zelowa (zemřel v roce 1967, na hřbitově má rodina Smetanova náhrobek). S jeho nástupem Vilémov začal se budovat ve sbor horlivých vyznavačů Kristových´ - uvádí k roku 1968 patrně tehdejší vilémovský farář Míla Plecháček (pokud to není přímo citát ze sborové kroniky, byla-li psána; zemřel letos na jaře 10. května).
Během ´smetanovského´ údobí byla 1929 připojena kazatelská stanice v Malči. Díky pastoračnímu úsilí farář Smetany vznikly roku 1928 kazatelská stanice v Golčově Jeníkově a roku 1932 v Klokočově; v roce 1934 byl postaven tamější kostel; fungovala nedělní škole, sdružení mládeže, biblické hodiny; roku 1935 byla přistavěna kostelní věž a v roce 1936 byl zřízen hřbitov ve Vilémově.
Ve vypjatém období 1948-1967 neúnavně pracoval ve sboru farář Mirko Nagy (1917-2008), rodák ze Kšel. Odešel do sboru v Rovečném a byl po dvě období seniorem Brněnského seniorátu. Na vilémovském hřbitově má rodina Nagyova náhrobek.
V období normalizace poznamenala vilémovský sbor neochota státních orgánů umožnit nástup nového faráře. Celých 18 let (1971-1989) Vilémov administroval – vedle ´svého´ sboru Horní Krupá - farář Bohumil (Bobeš) Dittrich. Zanikly kazatelské stanice v Habrech a v Golčově Jeníkově. Již roku 1970 byla klokočovská oblast přefařena ke sboru v Hradišti. Probíhaly však opravy, z valné části svépomocí, na budovách ve Vilémově i v Malči (střecha kostela, generální oprava bytu).
Administrátor i seniorát opakovaně zkoušely získat pro sbor nového pracovníka, ale úřady takové pokusy pokaždé zablokovaly.
Obrat nastal, až jakoby symbolicky, slavností ordinace Ondřeje a Kateřiny Titěrových a Ondřejovou instalací za vilémovského faráře v neděli 12. listopadu 1989 v kostele v Malči. Nástupem Ondřeje Titěry ´začala nová práce ve sboru společným úsilím všech, s radostí a vděčností Pánu Bohu´, tak to vyjadřuje nepochybně sám Ondřej v publikaci Církev v proměnách času 1969-1999; z Vilémova odešel roku 1998 do Miroslavi.
Dalšími kazateli na sboru byli Ládislav Havelka (2005-2009) a Vojen Syrovátka (2009-2019).
Převzato z textu Jaroslava Féra, mírně upraveno
V novém tisíciletí se však sbor potýkal s postupným úbytkem členů, až se nakonec ocitl v situaci, kdy již nemohl fungovat jako samostatný sbor. V roce 2021 bylo tedy schváleno opětovné připojení ke sboru Opatovickému. A následujícího roku byl prodán Vilémovský kostel, který svou kapacitou dalece přesahoval potřeby a možnosti místních evangelíků. Bohoslužby se symbolicky přesouvají zpět do Zvěstovic, kde sbor začínal.
Z Vilémovského sboru tak od 1.1.2024 vzniká kazatelská stanice ve Zvěstovicích. Loučení s kostelem, který byl Vilémovským evangelíkům domovem téměř 150 let (více si můžete přečíst zde), bylo velmi bolestné a smutné, nicméně společenství evangelíků zde nekončí, stejně tak zvěstování slova Božího. A to je důležité.
Kazetelé Vilémovští
1881 - 1887 Gustav Adolf Skalský
5. 11. 1887 - 30. 9. 1895 František Hrejsa
15. 7. 1896 - 30. 12. 1897 Otmar Hrejsa
1. 3. 1898 - 25. 4. 1900 Josef Cohorna
21. 5. 1904 - 31. 12. 1911 Maxmilian Machotka
23. 7. 1912 - 19. 7. 1920 Rudolf Petr Lány
1. 8. 1920 - 31. 8. 1923 František Hrejsa
1. 8. 1927 - 30. 4. 1947 Jan Smetana
1. 7. 1948 - 15. 7. 1965 Mirko Nagy
1. 9. 1965 - 31. 12. 1968 Miloslav Plecháček
1. 4. 1970 - 31. 3. 1971 Josef Krajčí.
1. 11. 1989 - 31. 7. 1998 Ondřej Titěra
1. 10. 1999 - 30. 9. 2005 Tomáš Potoček
1. 10. 2005 - 30. 6. 2009 Ladislav Havelka
1. 8. 2010 - 31. 7. 2019 Vojen Syrovátka
